Get Adobe Flash player

Zde přikládám zajímavý článek o metodice blokování a přesunu


Blokařské přesuny

Dříve se hráčům doporučovalo mít ruce připravené co nejblíže k pásce...

 

 

Blokařské přesuny

Dříve se hráčům doporučovalo mít ruce připravené co nejblíže k pásce.

Důvodem byla co nejpohotovější možnost pokrytí rychlých útoků. Praktické

zkušenosti však ukazují, že hráči stejně i z této polohy napřed sníží těžiště

a teprve následně vyskakují na blok. To nás vede k myšlence vhodnosti nižšího

postoje s napnutýma (pokrčenýma rukama ???), protože při této poloze se

neztrácí čas tzv."pohupem" a tato poloha je více "startovní".

 

 

 

Blok po přesunu

Častěji než vyskočit z klidu musí blokař nejprve provést přesun stranou do

místa, kde se bude blokovat. Pro tento pohyb stranou se používají úkroky a běh.

Pro krátké přesuny (1,8m a méně) by se měly použít jeden až dva úkroky. Hráč

se pohybuje rovnoběžně se sítí, obrácen během pohybu čelně k soupeři. Potom

buď posledním krokem zabrzdí pohyb nebo se pomocí malého poskoku z obou nohou

odrazí směrem k místu blokování. Krajní blokaři, pokud nejsou vzdáleni od sítě,

vždy používají úkroky.

Pro delší přesuny by se měl blokař jednoduše otočit, běžet a odrazit se

podobným způsobem jakým s odráží na smeč.

Zde je nutné udělat malou vsuvku: Formulace "odráží se podobným způsobem

jakým se odráží na smečí není v tomto případě zcela přesná. Při přesunu

doprava tj. do zóny IV je krokosled stejný jako u smečařského rozběhu, ale

na duhou stanu tj. do zóny II je nutné, aby hráč končil přesun došlapem na

pravou nohu, což pozice opačná než smečařský rozběh. Je to paradoxně ta

situace, kterou popisujeme jako zásadní chybu u smečařského rozběhu. (Odraz

levou nohou dopředu). To je velmi důležitá věc pro trénink. Víme, že pravákům

je přirozenější přesun doleva (smečařský rozběh), a proto je nutno věnovat

pohybu doprava více času.

Protože se jedná o zdaleka nejpoužívanější techniku přesunu, popišme si ji

nyní detailně:

Celkem klademe důraz na hlavní body:

 

 

 

>"SMĚROVÁ NOHA"

Přesun by měl začínat tzv. "směrovou nohou". Směrovou nohou rozumíme nohu,

která odpovídá směru následujícího pohybu, tzn. pravou nohou doprava (do zóny

II) a levou nohou doleva (do zóny IV). Termín směrová noha by bylo vhodné

používat pro rychlé porozumění. První krok směrovou nohou bývá krátký, někdy

dokonce nepatrný, ale pohyb by měl tímto krokem (krůčkem) vždy začínat a

směrovou nohou by měl i každý přesun končit. Je vhodné, pokud je směrová noha

v momentě začátku pohybu odlehčena a váha je na druhé noze. To se týká i

situace, kdy středový hráč mírně povyskočil v očekávání útoku prvním sledem:

v této situaci by měl mít zautomatizovaný dopad na nesouhlasnou nohu, aby byla

směrová noha připravená k okamžitému pohybu, a to dříve než dopadne na zem.

Začátek pohybu právě směrovou nohou vyhovuje i situaci, kdy po povyskočení

středového hráče následuje ze strany soupeře útok zhruba 1-1,5 m od místa

prvního sledu (např. úder č.5). V tomto provede blokař pouze úkrok odlehčenou

směrovou nohou. Jinými slovy směrová noha je odlehčená a připravená jak pro

úkrok, tak pro běh a blokař volí podle vzniklé situace.

 

 

 

>"KROKOSLED"

1) PRVNÍ KROM (směrový)

Souhlasnou nohou do směru odkud je veden soupeřův útok. Jak bylo uvedeno tento

krok bývá zpravidla kratší. Nazvěme ho pracovně směrový, protože má za úkol

začít pohyb do žádaného směru a je prováděn směrovou nohou.

2) DRUHÝ KROK (běžecký)

Je prováděn nesouhlasnou nohou, zpravidla dlouhý (je potřeba zjistit výzkumně

jeho rychlost), děje s v dostatečné vzdálenosti od sítě a je prováděn v situaci,

kdy trup je už kolmo k síti.

3) TŘETÍ KROK (otáčecí)

Jeho úkolem je dokončit přesun, ale hlavně otočit trup znovu rovnoběžně se

sítí, což je poloha vhodná pro správně technicky provedenou blokařskou akci.

(Proto krok otáčecí). Optimální je stav, kdy směrová noha má čas a obejít

nesouhlasnou nohu. V ideálním případě je chodidlo směrové nohy kladeno na zem

kolmo na středovou čáru. To má za následek stočení roviny boků a následně

roviny ramen rovnoběžně se sítí. Zkušenosti však ukazují, že v časovém tlaku

není možno zachovat optimální techniku. A tak se středoví hráči často dostávají

do situace, kdy řeší rotaci trupu až po odrazu (viz poloha těla při bloku).

 

 

 

"KROK VSUN KROK"

Pokud se středový hráč nachází daleko od místa, kam se má dostat (4-5m) nabízí

se následující krokosled: krátký krok směrovou nohou následovaný rychlým

krátkým úkrokem pravou a teprve po tomto "dvojúkroku" následuje klasický přesun

během, který jsme popsali výše. Jednoduše řečeno pohyb je zahajován jakýmsi

polkovým krok vsun krok následovaný tříkrokovým přesunem.

 

 

 

> "PAŽE PŘI PŘESUNU"

Paže se chovají při přesunu zcela přirozeně, někdy sledujeme u hráčů zlozvyk

držet paže při přesunu nad pasu (ruce ve výši ramen), pro což není žádné

logické zdůvodnění.

Tuto techniku používají téměř vždy středoví hráči, pokud musí překonat více

než 3m. Běh by měl začínat krátkým krokem, následovaný značně delšími kroky.

 

 

 

> "SPĚCHEJ POMALU"

S výše uvedeným souvisí i další poznámka ze Selingera: pro optimální načasování

a místo bloku by přesun blokaře neměl být rychlejší než let míče. To umožňuje

lepší sledování míče a smečujícího hráče. Čím rychleji se hráč na bloku

přesunuje, tím méně vidí. Samozřejmě pokud je blokař schopen předvídat směr

nahrávky a místo útoku, může se přesunout na místo již před nahrávkou. (Což

zase trochu odporuje výše zmíněnému jevu o harmonizaci rozběhů při kolektivním

bloku)

 

 

 

> "POLOHA TĚLA PŘI VLASTNÍM BLOKU"

Pro úspěch vlastního bloku, ale i celé obrany je kompaktní blok, dobře

načasovaný, ukázněný a podřízený celkové taktice hry v obraně. Z hlediska

techniky vlastního provedení bloku je žádoucí, aby konečná poloha trupu

byla rovnoběžná se sítí. V případě, že osa ramen v úhlu s rovinou sítě (

známé natočení blokaře proti smečaři), vytváří blokařovy ruce vhodný "terč"

pro vytlučení bloku smečařem. Protože je moderní volejbal především soubojem

o čas, je situace, kdy středový hráč přichází do místa bloku na poslední chvíli

nebo pozdě, velmi častým jevem. Nemá čas provést rotaci trupu, která je vhodná

pro konečnou správnou polohu těla při bloku. Pro tuto situaci nezbývá, než

provést rotaci až po odrazu. To není nejoptimálnější, ale pokud hráč na

technice zvládnutí této techniky důsledně pracuje může dle Selingera

natočení ihned po odrazu splnit stejný cíl a bez ztráty času.

 

 

Co říkají výzkumy?

Biomechanická měření ukázala, že na krátké vzdálenosti je přesun úkrokem asi

o 5% rychlejší než otáčení a běh. Na dlouhé vzdálenosti je běh rychlejší,

výskok po běhu je v průměru asi o 4,6 cm vyšší než po přesunu úkroky V dnešním

volejbale je však stále častěji možno vidět, že hráči (jak středoví, tak krajní)

zařazují i na kratší vzdálenosti než 1,8m překrok. Přitom dochází k poměrně

složité rotaci trupu, což by mělo celou akci komplikovat. Přesto pro tuto

techniku hovoří dva poměrně logické argumenty:

Hráči (především středoví) se v moderním volejbale musí více přesunovat velmi

rychle na větší vzdálenost. Pro to se nejlépe hodí klasický běh, kde rovina

ramen je rovnoběžná se sítí (viz výše) s následnou rotací trupu těsně před

. Protože úspěch při blokování je do značné míry limitován perfektním

zvládnutím této techniky, věnuje se jí v tréninku mnoho času. Technika závěru

akce je tak zautomatizována, že se potom hráčům jeví jako přirozená i na

kratší vzdálenost.

 

 

 

Druhý argument souvisí částečně s kolektivním blokováním, ale pro názornost

je nutné vysvětlit ho již zde, přesto, že zde mluvíme o individuální technice.

V kolektivním bloku se v poslední době klade důraz na to, aby hráči

harmonizovali vzájemně své pohybu z důvodu konečné perfektní kompaktnosti bloku.

Čím je vzdálenost, po které kolektivní blok přesunuje, větší, tím složitější je

celá akce na sladění. I zde věnují trenéři maximum pozornosti imitačním i herním

cvičením zaměřeným na automatizaci celého aktu. Proto tuto techniku zařazují

hráči i na krátkou vzdálenost, někdy dokonce při dostatku času z důvodů

rytmizace i na místě. S tím souvisí i další jev. Krajní hráč má dostatek času,

ale záměrně setrvává déle v pozici uprostřed sítě a vyráží později, aby sladil

svůj rozběh se středovým hráčem, který musí často vyrazit o něco později.

Zdroj: www.vcmbrno.cz

 

Hledat

Sezóna 2012 / 2013

V sezóně 2012/13 se náš tým umístil na 3. místě, s celkovým počtem bodů 38.

Přihlásit se

Kdo je online

Právě přítomno: 6 hostů a žádný člen

Statistiky

Uživatelé
6
Články
115
Počet zobrazených článků
186846